Registry ve vzdělávání: Pořádek v datech, nebo administrativní zátěž pro školy?

Důvod? Jednoduchý. Současný systém je nepřehledný, neefektivní a zatěžuje vedení škol. Data jsou tak často roztříštěná, nepřesná a chaotická natolik, že se v nich nevyzná téměř nikdo. A právě s tím má pomoci chystaný zákon o registrech ve vzdělávání, který si klade za cíl udělat v datech (jednou pro vždy) pořádek. Díky zákonu bychom konečně také mohli dosáhnout shody nad tím, jaká data chceme (a potřebujeme) o učitelích a dětech sbírat.

‍

Co přesně se bude sbírat a proč?

Registry se zaměřují na tři hlavní oblasti:

‍

1. Základní informace o žácích a průběhu studia

Co se sbírá: Datum narození, pohlaví, kdy u žáka došlo k přihlášení ke studiu, jaký je jeho průběh a jakého dosáhl nejvyššího vzdělání.

Proč to dává smysl: Stát dnes neví, kolik dětí po ZŠ nepokračuje dál ani kolik žáků předčasně opouští SŠ. Důvodem je, že v matrikách chybí jednotné identifikátory, takže se žák nebo žačka může v systémech objevit hned několikrát.

‍

2. Speciální potřeby a podpůrná opatření dětí

Co se sbírá: Údaje o podpůrných opatřeních (úpravách výuky, pomůckách nebo asistentech pedagoga), doporučení poradenských zařízení (PPP/SPC) a nastavené podpoře.

Proč to dává smysl: Doporučení poradny se dnes při přechodu na jinou školu automaticky nepřenášejí. Žák tak na SŠ často začíná od nuly. Rodiče musejí znovu obíhat poradny a dítě zůstává i půl roku bez potřebné speciální podpory (například časových úlev či odborného poradenství). Průběžný záznam umožní nové škole reagovat hned prvním dnem.

‍

3. Základní informace o učitelích

Co se sbírá: Informace o jejich dosavadním vzdělání a kvlifkaci, výši úvazku, specializaci, délce praxe i vyučovaných předmětech.

Proč to dává smysl: Dnes nejsme schopni přesně určit ani celkový počet pedagogů, natož o nich získat jakéklivinformace navíc. Tristní například je, že chybí přehled o tom, kde přesně se učí bez aprobace a kolik učitelů odejde v nejbližších letech do důchodu. Kvůli tomu zřizovatelé často nemohou plánovat, kolik úazků budou v následujících letech potřebovat a MŠMT neví, jaké aprobace nejvíc chybí.

‍

‍

Jaké jsou největší výhody zavedení registrů učitelů a žáků?

• Registry zmapují cestu každého žáka vzdělávacím systémem: Poprvé v historii budeme schopni přesně mapovat předčasné odchody ze vzdělávání u nejrizikovějších skupin žáků.
• Vyhodnotí funkčnost podpůrných opatření: Systém díky tomu bude moci konečně zjišťovat a řešit, zda miliardové investice do asistentů pedagoga, pomůcek či individuálních plánů dětem skutečně pomáhají. 
• Zajistí kontinuitu podpory při přechodu škol: Nová škola tak získá potřebné informace hned první den bez nutnosti opakovaných vyšetření a návštěv v poradnách.
• Zmapují skutečný počet pedagogů a jejich věkovou strukturu: Jeden vyučující působící na vícero školách se přestane započítávat vícekrát (podle počtu škol, na kterých učí). Konečně tedy získáme přesné počty pedagogů, předpovědi odchodů do důchodu i chybějících kapacit.
• Vytvoří základ pro přehled odměňování a kariérní řád: Vznikne tak podklad pro spravedlivé rozdělování nadtarifních složek, proplácení přesčasů, sledování pay gapu a zavedení kariérního systému.
• Sníží administrativu škol: Údaj zapsaný jednou se propíše do celého systému a nahradí tak zbytečné opakované výkazy.
• Digitalizují služby pro občany: Konec papírovým potvrzením o studiu! Čekají nás elektronické výpisy vzdělání, předvyplněné přihlášky na SŠ i zapojení do evropské peněženky identity.
• Postupně potlačí rodné číslo: Přechod na bezvýznamový identifikátor a oddělení rolí žáka a pedagoga zvýší ochranu dat i kybernetickou bezpečnost.

‍

FAQ´s:

1. Kdo uvidí data o žácích a učitelích?

Ze zákona má přímé právo na výpis pouze samotný občan (či rodič). Důvodová zpráva tak tvrdí, že data uvidí jen daný člověk a jeho škola. Analýza dopadů (RIA) však počítá s přístupem dalších úřadů či Policie ČR. O tom, kdo další k datům získá přístup, se tak bude rozhodovat až dodatečně přes registraci jednotlivých agend státu. Ze samotného zákona tedy odpověď na otázku dnes nelze přesně určit. 

2. Budou data v registrech anonymní?

Ne, uvnitř databáze nebude anonymní nic. Data budou uchovávána v tzv. pseudonymizované podobě, to znamená pod tajným kódem místo jména. Podle GDPR jde ale pořád o osobní údaje, které lze za určitých podmínek propojit s konkrétním člověkem. Skutečně anonymizované budou až veřejně komunikované statistiky a grafy.

3. Bude možné registry propojovat s dalšími databázemi?

Ano. Přímo se počítá s předáváním dat Policii ČR nebo propojováním s evidencemi trhu práce (pro sledování platů a uplatnění absolventů).