Tipy pro začínající učitele

Tápete v začátcích?

Přečtěte si Příručku pro začínající učitele od Alexe! Autor blogu Tajný učitel v dokumentu prozradí spoustu užitečných rad, jak zvládnout pedagogické začátky ve škole. Alexe najdete také na Twitteru.

Madame Lasagne vás zase obohatí svými zápisky, ve kterých shrnuje Dojmy začínající učitelky.

A na konec ještě něco odlehčeného. Nezaměnitelnou twitterovou formou své zážitky a postřehy ze startu za katedrou sdílí i naše kamarádka a začínající učitelka Ellen Pražáková.

To, co se učení vůbec netýká

Předpokládám, že klíče od školy už máš, víš, kdo je ředitel/ka, zástupce a kde je třída, kde učíš.

Zjisti si, kde jsou WC, jestli máte ve sborovně kávovar, jak tam vaří.

A taky – v kolik musíš být nejpozději ve škole?

Seznam se s třídními učiteli, u kterých učíš.

Jsi sám třídním učitelem? Tak to potřebuješ informací mnohem víc…

Měl bys dostat uvádějícího učitele a měl by ses dozvědět, kdo je vedoucí učitel daného stupně. Ten ti v začátcích může hodně pomoct – máš možnost se ho zeptat na cokoliv.

Zjisti si, jestli máš nějaké paralelky a pokus se skamarádit hlavně s kolegy z paralelek, můžou ti dost pomoct (kde jsou v učivu, různé fígle,…)

 

Zjisti si, jaké žáky máš ve třídě, jestli tu jsou nějací s IVP (Individuální vzdělávací plán). Pokud ano, nastuduj si jejich IVP, ať víš, s čím pracovat. Bacha! Každé čtvrtletí od tebe budou chtít vyhodnocení IVP:

  • IVP hodnotíš jen u předmětu, který žáka vyučuješ.
  • Hodnotíš, jak jsou nastavená PO (Podpůrná opatření).
    • PO jsou rozdělena na různé stupně, od 3. stupně máš ve třídě k žákovi AP (Asistenta pedagoga).
  • PLPP (Plán pedagogické podpory)

Dost možná máš ve třídě děti s OMJ (Odlišný mateřský jazyk), to je taky dobré vědět předem.

Zjisti si, jaké žáky máš ve třídě, jestli někdo z nich nemá něco zdravotně nařízeného – nemůže třeba sám chodit po schodech, protože má špatné kyčle a špatně vidí…

Učíš tělocvik? Zjisti si, kde jsou pomůcky na TV, případně klíče od nářaďovny, jestli se děti převlékají ve třídě nebo v šatnách.

Učíš výtvarku a pracovky? Možná na to máte speciální místnost – zjisti si, jestli má daná třída svoje výtvarné pomůcky. Pokud chceš něco nakoupit přímo pro žáky, můžeš to kupovat z třídního fondu po konzultaci s TU (třídním učitelem).

Můžeš děti pouštět domů? Chodí na oběd? Kdy a kam je máš odvádět?

Zjisti si, jestli máš nějaké dozory a co to obnáší.

Máš nějaké pohotovosti? Hodiny, kdy máš být přítomen ve škole a je možné, že budeš suplovat?

Jak se zapisuje do TK (Třídní knihy)? Když začíná vyučování, kde si máš vyzvednout TK, kam ji po vyučování vracíš?

Zjisti si, podle jakých učebnic jedete, a vyžebrej je od školy. K učebnicím bys měl mít k dispozici iMetodické příručky pro učitele, a tam opravdu najdeš leccos.

Projdi si RVP (Rámcový vzdělávací program). Každá škola má i svůj vlastní ŠVP (Školní vzdělávací program), tím by ses měl řídit.

 

Ničeho se neděs, všechny učebnice, které používáš, by měly být podle RVP ZŠ nebo podle toho, kde zrovna učíš. Takže se nemůže stát, že bys něco mohl vynechat. Ale pozor, některé učebnice jsou na prd – když ti bude připadat, že obsahují koniny, udělej si to „podle sebe“.

TP (Tematický plán) sepisuješ jako učitel sám, tedy můžeš si ho udělat podle sebe – ale musí pak také projít kontrolou. Pokud se necítíš na to si ho tvořit sám, můžeš použít TP z jiných paralelek nebo se poradit s kolegy. TP nebude první věc, kterou začneš řešit.

Jak máš hodnotit žáky? Jak často? To nejlíp zjistíš u vedoucího daného stupně.

Je dobré si v tom udělat pořádek hned na začátku, ať pak nejsi zaskočený/á. Nemusíš to přehánět se známkováním, ale to záleží na tobě a na škole. Možná, že ani nemusíš známkovat, někde se používá slovní hodnocení, které můžeš využívat i u klasických testů se známkou.

Máte internetový portál? Co všechno tam můžeš zjistit? Zapisuješ tam i známky? Nebo to mají mít žáci v papírové ŽK (žákovské knížce)? Co všechno zapisuješ do ŽK?

Úrazy, pozor! Každý úraz musíš nahlásit, i to, co se ti zdá jako „banalita“. Zjisti si, kde najdeš knihu úrazů (někdo na škole musí mít funkci zdravotníka).

Můžeš jít s dětmi i ven, což ocení nejen ony, ale nejspíš i ty – zjisti si, za jakých podmínek můžeš opustit školu, jaké má škola pozemky. Pozor, pokud máš nad 25 dětí ve třídě, potřebuješ k tomu ještě někoho.

Nosí pedagogové ve škole přezůvky? Kde si můžeš nechat věci?

Když jdeš učit, prostě před děti

Dej si dost času na seznámení se s dětmi, není kam spěchat. Můžeš zkusit seznamovací hry.

Nastav si s nimi jasná pravidla, ať ví, co od tebe mohou čekat.

  • Zjisti, jak jsou zvyklé děti fungovat v jiných předmětech, jaká pravidla mají s TU (Třídním učitelem).
  • Jak tě mají děti oslovovat? Je fajn, aby to bylo stejné, jako s ostatními učiteli.

Nech si od dětí vysvětlit co nejvíc věcí. Budou za to vděční a dost ti pomůžou. Například kde s učivem skončili, co jim dělá největší problém, co je baví a co zase ne.

Zjisti, jak často dostávají úkoly, jestli vůbec a jakým stylem. Učíš v nižším ročníku? Dost možná děti mají úkolníčky. Ještě do 3.třídy si opravdu zkontroluj, že si to zapsali.

Od dětí toho zjistíš opravdu hodně – kdy chodí na velké přestávky ven, kdo je jaká učitelka, kde co najdeš… Zeptej se. Nebudou si o tobě myslet, že jsi debil.

Pokročilé lajfheky

Můžeš při vyučování používat různé pomůcky? Zjisti, kde je najdeš.

Máte ve třídě interaktivní tabuli? Nauč se s ní, dost často to děti umí, tak tě to mohou naučit.

Zjisti, kam se chodí na kafe a kde se schází učitelé.

Neboj se ostatních pedagogů, nekoušou… (Někdy možná jo.)

Máš ve třídě AP (Asistenta pedagoga)? Víš, jak spolu můžete spolupracovat?

Různé akce školy, výtvarné a matematické soutěže… – to všechno si můžeš dopředu zjistit, ať pak nejsi mimo.

Určitě budeš muset absolvovat různá školení, co se týče bezpečnosti práce a tak podobně. Zjisti si, kdy tě to čeká nebo jestli vůbec.

Najdi si někoho, s kým můžeš sdílet svoje dojmy nejen z výuky.

Piš si poznámky, pedagogické zážitky, co se ti povedlo nebo nepovedlo, co se ti osvědčilo a co ne, co se povedlo dětem a co jsi s dětmi kdy dělal/a…

GDPR – Některé děti mají od zákonných zástupců podepsané, že mohou být fotografované, některé ne, je docela dobré si tohle zjistit dopředu.

Když jdeš učit, prostě před děti

APasistent pedagoga
EVVOenviromentální vzdělávání, výchova a osvěta
FIEFeurstein’s Instrumental Enrichment (Feuersteinovo instrumentální obohacení aneb Feuersteinova metoda)
GDPRGeneral Data Protection Regulation (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů)
IVPindividuální vzdělávací plán
KKklíčové kompetence
LVKlyžařský výcvikový kurz
MHMPMagistrát hlavního města Prahy
MPPminimální preventivní program
MRKEVmetodika a realizace komplexní ekologické výchovy (od organizace Pavučina)
NNOnestátní neziskové organizace
OMJodlišný mateřský jazyk (hovoříme o žácích s OMJ – neříkáme cizinec)
OPLomamné a psychotropní látky
OSVosobnostně sociální výchova
PASporuchy autistického spektra
PLPPplán pedagogické podpory
POpodpůrná opatření (běžně: žák s potřebou PO)
PPPpedagogicko–psychologická poradna
RChrizikové chování
RVPrámcový vzdělávací program
ŘŠředitelka nebo ředitel školy
SPCspeciálně pedagogické centrum
SPJsociálně patologické jevy
ŠDškolní družina
ŠJškolní jídelna
ŠMPškolní metodik prevence
ŠPškolní parlament
ŠPPškolní poradenské pracoviště
ŠPZškolská poradenská zařízení (viz PPP a SPC)
ŠRškolská rada
ŠVPškolní vzdělávací program, škola v přírodě
TKtřídní kniha
TUtřídní učitel
TVtřídní výkaz, tělesná výchova
VDOvýchova demokratického občana
VU 1vedoucí učitel 1. stupně ZŠ
VU 2vedoucí učitel 2. stupně ZŠ
ZŘSzástupce ředitele školy
ZZzákonný zástupce
ŽKžákovská knížka

Co si myslí Ella (a třeba to je kravina): Jak na děti

Nenech děti se nudit, měj vždy připravenou práci navíc, ať se mají stále kam posouvat.

Děj dětem prostor sdělit si mezi sebou, co zrovna potřebují.

Zbytečně nekřič, nechceš mít přece vydobytou autoritu.

Dodržuj, cos slíbil.

Neboj se dělat chyby. Když je uděláš, tak je přiznej.

Nech děti dělat chyby a nauč je, že to je normální a vlastně dobré.

Nauč děti vzájemné toleranci a respektu – “každému jde něco jiného”.

Naslouchej dětem, i když tě to třeba zrovna vůbec nezajímá. Třeba jsi právě ty jediný, komu se dítě můžesvěřit.

Ve škole jsi pro děti, ne kvůli tomu, že si potřebuješ vydělat peníze.

Buď s dětmi i o přestávkách, ptej se na to, jak se mají.

Nech děti vést hodinu, ať si vyzkouší navzájem si vysvětlit věci. Jejich aktivita je klíčová.

Hodně děti chval.

Dřepni si nebo si sedni, ať máte oči na stejné úrovni.

Mysli na sebe, taky si potřebuješ odpočinout.

Pokud máš pocit, že se ti nic nepovedlo – žáci jsou protivní, zkrátka to stojí za prd – nevěš hlavu! Ono se fakt někdy prostě nedaří.

Nejlepší zpětná vazba jsou právě děti.

 

Pokud pochybuješ o tom, jestli to co děláš, děláš dobře – zkus se zamyslet nad tím, jak na tebe děti reagují, jak s tebou spolupracují. Kdybys byla fakt špatná, děti to poznají a dají ti to sežrat.

Pokud chceš psanou zpětnou vazbu, prostě ji s dětmi udělej a neboj se toho. Zvládnou to i druháci, ale asi je budeš muset trochu navést.

Mysli na to, že mluvíš s dětmi. Jsou chytré a bystré, ale občas ti třeba opravdu nerozumí, nejsou zvyklí používat takový slovník, jako ty.

Nenech se rozhodit tím, že máš pocit, že tě kolegové neberou. Dej tomu čas. Nebo si prostě řekni, že jsi učitelem kvůli dětem a ne kvůli kolegům. Pokud to je teda pravda.

Buď svůj! Buď svoje!

Jestli si říkáš, že nemůžeš být učitel – protože ti hlavou lítá tisíc výmluv, jako že chodíš rád/a na pivo, fandíš na fotbale, atd. – je to v pohodě, učitelé jsou taky jenom lidé. Ale nedělej takové věci, za které by ses musel stydět.

Nelži žákům! Ani v úplných kravinách.

 

Pokud řešíš, co si vzít na sebe – vem si to, v čem si připadáš dobře. Možná tvé oblečení je něco jako kostým, aby ses cítil v roli učitele dobře a normálně si to mezi kamarády nebereš. I to je v pořádku. Postupem času začneš třeba nosit i méně formální oblečení.